Daňová opatření - COVID-19

27.03.2020

Přinášíme Vám  přehled opatření v oblasti daní k zabránění ekonomických škod podnikatelů v rámci aktuální situace ohledně COVID-19 a vyhlášeném nouzovém stavu. Opatření bylo schváleno usnesením vlády v rámci tzv. "Liberalizačních balíčků" a dalších opatření.

 

Liberalizační balíček I

 

Plošné daňové úlevy:

Ve finančním zpravodaji č. 4/2020 došlo ke zveřejnění rozhodnutí ministryně financí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události a dále v pokyn GFŘ D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkáné částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení.

Finanční stránka spustila novou stránku Nouzový stav (COVID-19) věnovanou daňovým opatřením přijatým v rámci nouzového stavu.

 

Daně z příjmů:

Prominutí příslušenství k dani z příjmů se vztahuje na veškeré fyzické i právnické osoby s termínem pro podání daňového přiznání k 1.4.2020. Tolerováno bude pozdní podání tohoto přiznání včetně úhrady doplatku daně za rok 2019, pokud k podání přiznání a úhradě daně dojde nejpozději 1.7.2020.

Uvedené opatření platí automaticky a není nutné nijak dokládat souvislost pozdního podání přiznání nebo pozdní úhrady daně s nouzovým stavem. Opatření se tak vztahuje na veškeré fyzické (podnikající i nepodnikající) a právnické osoby (včetně a.s., s.r.o., k.s., spolky, neziskové organizace apod.).

Nutno připomenout, že termín pro podání přiznání a zaplacení daně se nijak nemění. Tento termín zůstává zachován k 1.4.2020. Dochází tak pouze k automatickému prominutí sankcí za pozdní podání přiznání a úhrady daně. Důvodem pro ponechání původního termínu k 1.4.2020 je fakt, kdy pláci daně za rok 2019 vznikne přeplatek na dani. Plátce daně, tak nemusí čekaž až do 1.7.2020, ale může přiznání podat dříve a požádat si o vrácení přeplatku. Tento přeplatek mu bude vrácen v řádném termínu 30 dní od podání žádosti (ale nejdřívě od termínu pro vyměření daně tj. 1.4.2020). Pokud by byl posuntý termín pro podání přiznání až k 1.7.2020 došlo by ke kuriózní situaci, kdy by si plátce daně, kterému by vznikl přeplatek na dani, mohl o tento přeplatek požádat až po 1.7.2020, což by jistě směřovalo proti opatřením na snížení ekonomických dopadů pro podnikatele.

Plošné prominutí sankcí za opožděné tvrzení daně se týká také podání vyúčtování srážkové daně za rok 2019, pro jehož podání za rok 2019 platí lhůta 1.4.2020. Pokud vyúčtování této daně bude podáno do 1.7.2020, bude i zde automaticky prominuta pokuta za pozdní podání vyúčtování popř. pozdního doplatku daně. Plošné prominutí sankcí se však nevztahuje na vyúčtování zálohové daně z příjmů ze závislé činnosti. Zde stále platí, že termín pro podání tohoto vyúčtování za rok 2019 byl 2.3.2020 resp. 20.3.2020 (v případě podání v el. podobě).

 

DPH:

V oblasti DPH je zavedeno plošné prominutí pokuty ve výši 1.000,- Kč za pozdní podání kontrolního hlášení v období od 1.3.2020 do 31.7.2020

 

Liberalizační balíček II

Liberalizační balíček č. II, který byl zveřejňen ve Finančním zpravodaji č. 5/2020 je zaměřen na další úlevy v oblasti DPH a také platby záloh na daň z příjmů, daně z nabytí nemovitostí nebo

 

Daňe z příjmů:

Na základě schváleného Liberalizačního balíčku č. II dochází k prominutí platby zálohy na daň z příjmů splatné k 15.6.2020. Toto prominutí se vztahuje pouze na poplatníky se zdaňovacím období kalendářního roku. Pokud se jedná např. o poplatníka s hospodářským rokem, který má zálohu na daň z příjmů právnických osob splatnou k 15.5.2020, tak tato záloha plošně prominuta není.Prominutí zálohy se tedy vztahuje na všechny fyzické osoby (mohou mít zdaňovací období pouze kalendářní rok) a právnické osoby se zdaňovacím období kalendářní rok. Prominuta není ani první čtvrtletní záloha na daň z příjmů, tj. záloha, která byla splatná 15.3.2020. Poplatník, který očekává za rok 2020 nižší zisk (např. v důsledku omezení činnosti vyvolané uzavřením provozovny, karanténou nebo nemocí zaměstnanců, výpadkem dodavatelů, apod.) může požádat o stanovení záloh jinak podle § 174 odst. 5 daňového řádu. Této žádosti mohou využít např. poplatníci s hospodářským rokem nebo lze požádat o změnu zálohování za celé období roku 2020 (poplatníci s kalendářním rokem, kterým vznikla povinnost hradit čtvrtletní zálohu k 15.3.2020, tak mohou požádat o změnu výše této zálohy i zpětně).

 

Daň z nabytí nemovitých věcí:

Liberalizační balíček č. II také obsahuje úlevy v oblasti daně z nabytí nemovitých věcí. Pozdní podání přiznání a pozdní úhrada daně za období 1.3.2020 až 31.7.2020 nebude sankcionováno úrokem z prodlení ani pokutou za opožděné tvrzení daně (podání přiznání), pokud bude daňové přiznání a daň uhrazena do 31.8.2020.

 

DPH:

V rámci Liberalizačního balíčku č. II zveřejněném ve Finančním zpravodaji č. 5/2020 (sekce IV.) došlo k dalšímu rozšíření prominutí sankcí ve vztahu ke DPH. Opatření uvádíme na příkladu

Příklad:

Plátce DPH nepodal kontrolní hlášení za únor 2020 v řádném termínu (tj. 25.3.2020) a bude vyzván správcem daně k podání kontrolního hlášení dne 16.4.2020 a ve lhůtě 5ti dnů kontrolní hlášení plátce opožděně podá. Správce daně vyměří pokutu ve váši 10.000,- Kč dle § 101h odst. b) zákona č. 235/2004 Sb., zákona o dani z přidané hodnoty. Plátce v souvislost s koronavirem požádá o prominutí pokuty za pozdně podané kontrolní hlášení a této žádosti bude ze strany správce daně alespoň částečně vyhověno. Pokud v tomto případě plátce daně podal za toto období i pozdě přiznání k dani z přidané hodnoty (ale nejpozději v den kdy bylo opožděně podané kontrolní hlášení), bude mu automaticky prominuta pokuta za pozdní podání přiznání k dani z přidané hodnoty.

 

EET:

V souvislosti s nouzovým stavem byl přijat samostatný zákon o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Tento zákon byl dne 26.3.2020 podepsán prezidentem ČR a v nejbližších dnech by měl být vyhlášen ve Sbírce zákonů. Od vyhlášení uvedeného zákona ve Sbírce zákonů nebude nutné až do uplynutí 3 měsíců od ukončení nouzového stavu evidovat tržby podle zákona o evidence tržeb.

 

Příklad 1:

Podnikatel, který provozuje maloobchodní prodej a již od 1.3.2017 eviduje tržby může od data vyhlášení zákona o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu přestat evidovat tržby.

 

Příklad 2:

Podnikatel, který provozuje činnost, kterou bude povinnost evidovat na základě novely zákona o evidenci tržeb od 1.5.2020 (např. servis a montáž) může začít s evidencí tržeb za tuto činnost až po uplynutí 3 měsícú od ukončení nouzového stavu.

Praktické dopady odkladu povinností v oblasti evidence tržeb najde v odpovědích na dotazy Opatření související s šířením nového typu koronaviru COVID-19 a také v sekci Evidence tržeb odpovědi na dotazy související s nouzovým stavem (COVID-19).

 

Kromě zákona, který řeší odklad povinností v oblasti evidence tržeb podepsal prezident ČR 26.3.2020 také zákony upravující pro OSVČ šestiměsíční prominutí resp. snížení záloh na pojistné na důchodové a zdravotní pojištění (viz dále) a dále zákon o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Tento zákon především prodlužuje dobu čerpání ošetřovného z důvodu uzavření dětských zařízení na celou dobu trvání mimořádného opatření o uzavření školních a dětských zařízení a zvyšuje věk dítěte pro nárok na ošetřovné při uzavření základních škol z 10 na 13 let.

 

OSVČ:

 

 Zálohy OSVČ na důchodové pojištění:

Przident ČR podepsal dne 26.3.2020 zákon, o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádným opatřením při epidemii v roce 2020. Tento zákon přináší OSVČ půlroční prominutí záloh. Nejedná se přitom pouze o vyřešení momentální nepříznivé platební situace podnikatelů, ale v odpovídající výši (u OSVČ s hlavní činností ve výši 15.264 Kč) dochází v podstatě i k odpuštění pojistného za rok 2020, aniž by to mělo negativní dopad na vyměřovací základ pro výpočet budoucího důchodu.

Uvedený zákon všem OSVČ odpouští platbu záloh na důchodové pojištění (nikoli tedy platbu dobrovolného pojistného na nemocenské pojištění) za období březen až srpen 2020. Záloha za březen je splatná od 1. do 31.3. Pokud ji OSVČ již uhradila či uhradí, započítá se jako záloha za září.

Příklad 1:

OSVČ od měsíce podání přehledu za rok 2018 (např. od 3/2019) platí zálohy v minimální výši 2.388,- Kč. Trvalý příkaz má nastavený na 28. den příslušného kalendářního měsíce. OSVČ podá přehled za rok 2019 v květnu 2020. Z přehledu vyjde povinnost platit zálohy v minimální výši 2.544,- Kč. Pokud bude do konce března dokončen legislativní proces a zákon bude vyhlášen ve Sbírce zákonů, může počínaje zálohou za 3/2020 přerušit placení záloh a počínaje měsícem 9/2020 začít platit zálohy ve výši 2.544,- Kč. Trvalý příkaz nastavený na 2.388,- Kč k 28.3. může zrušit a nastavit ho znovu až k 28.9.2020 na částku 2.544,- Kč. Pokud by však OSVČ měla například nastavený příkaz k 10. dni v měsíci tj. záloha za březen 2020 by již byla uhrazena dne 10.3.2020 ve výši 2.388,- Kč, bude tato platba automaticky považována za úhradu zálohy za září 2020. Tj. v tomto případě by si OSVČ nastavila nový příkaz k úhradě až k 10.10.2020, ale zároveň by za měsíc září musela doplatit rozdíl mezi původní platbou 2.388,- Kč a nově stanovenou minimální zálohou ve výši 2,544,- Kč (tj. v září by musela OSVČ ještě doplatit 156 Kč.) a od 10/2020 platit minimální zálohu ve výši 2.544 Kč.

Odpuštění záloh se týká i OSVČ, které platí vyšší než minimální zálohy.

Příklad 2:

OSVČ od měsíce podání přehledu za rok 2018 (např. od 3/2019) platí zálohy na důchodové pojištění ve výši 6.000,- Kč.Trvalý příkaz má nastavený na 28. den příslušného kalendářního měsíce. OSVČ podá přehled za rok 2019 v květnu 2020. Z přehledu vyjde povinnost platit zálohy v minimální výši 7.000,- Kč. Pokud bude do konce března dokončen legislativní proces a zákon bude vyhlášen ve Sbírce zákonů, může počínaje zálohou za 3/2020 přerušit placení záloh a počínaje měsícem 9/2020 začít platit zálohy ve výši 7.000,- Kč. Trvalý příkaz nastavený na 6.000,- Kč k 28.3. může zrušit a nastavit ho znovu až k 28.9.2020 na částku 7.000,- Kč. Pokud by však OSVČ měla například nastavený příkaz k 10. dni v měsíci tj. záloha za březen 2020 by již byla uhrazena dne 10.3.2020 ve výši 6.000,- Kč, bude tato platba automaticky považována za úhradu zálohy za září 2020. Tj. v tomto případě by si OSVČ nastavila nový příkaz k úhradě až k 10.10.2020, ale zároveň by za měsíc září musela doplatit rozdíl mezi původní platbou 6.000,- Kč a nově stanovenou zálohou ve výši 7,000,- Kč (tj. v září by musela OSVČ ještě doplatit 1.000,- Kč.) a od 10/2020 platit zálohu ve výši 7.000,- Kč.

 
Zatímco odpuštění záloh na daň z příjmů splatných k 15.6.2020 se týká pouze cash-flow a nikoli snížení daňové povinnosti k daním z příjmů za rok 2020, tak v případě pojistného na důchodové pojištění se ve výši odpuštěných záloh v podstatě snižuje pojistné za rok 2020 - viz dále příklady.
 
Příklad 3:
 
OSVČ z příkladu 1 (která má nastavený příkaz na 28. den kalendářního měsíce) vyjde na základě přehledu podaného v roce 2021 za rok 2020 výše pojistného v minimální výši 30.517 Kč (OSVČ s hlavní činností všech 12 měsíců roku 2020).
OSVČ uhradí v průběhu roku 2020 zálohy ve výši 14.952 Kč – za 01 a 02/2020 (2 x 2.388) a za 09 až 12/2020 (4 x 2.544). Do přehledu za rok 2020 však výši uhrazených záloh navýší o odpuštěné zálohy za 03 až 08/2020 ve výši 15.264 (6 x 2.544), celkem tedy budou započteny zálohy ve výši 30.216 Kč a doplatek na pojistném bude činit 301 Kč (doplatek je způsoben rozdílem mezi minimální výší zálohy roku 2020 a zálohou hrazenou za měsíce 01 a 02/2020.
 
Příklad 4:
OSVČ z příkladu 2 (která má nastavený příkaz na 28. den kalendářního měsíce) vyjde na základě přehledu podaného v roce 2021 za rok 2020 výše pojistného ve výši 140.000 Kč. OSVČ uhradí v průběhu roku 2020 zálohy ve výši 40.000 Kč – za 01 a 02/2020 (2 x 6.000 Kč) a za 09 až 12/2020 (4 x 7.000 Kč). Do přehledu za rok 2020 však výši uhrazených záloh navýší o odpuštěné zálohy za 03 až 08/2020 ve výši 15.264 (6 x 2.544), celkem tedy budou započteny zálohy ve výši 55.264 Kč a doplatek na pojistném bude činit 84.736 Kč. Pokud by tedy OSVČ nezrušila platbu záloh, ale pouze by dobrovolně jejich výši snížila, platila by podstatně menší doplatek na pojistném.
 
Odpuštění záloh se týká i OSVČ s vedlejší činností. Ani tyto OSVČ nejsou povinny za 03 až 08/2020 platit zálohy na důchodové pojištění a odpuštěná záloha ve výši 1.018 Kč za každý měsíc období 03 až 08/2020 bude započtena jako uhrazená záloha.
 
 Zálohy OSVČ na zdravotní pojištění:
 
Obdobné úlevy jako pro platbu záloh na důchodové pojištění přináší v oblasti pojistného na zdravotní pojištění novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kterou dne 26.3.2020 také podepsal prezident ČR.
 
Příklad 5:
 
OSVČ platí zálohy na zdravotní pojištění v minimální výši (počínaje zálohou za 01/2020 tedy ve výši 2.352 Kč); trvalý příkaz má nastaven na 8. den následujícího kalendářního měsíce (záloha za 03/2020 by tedy byla uhrazena 8.4.2020). Přehled na zdravotní pojištění za rok 2019 OSVČ podá v květnu 2020 a z tohoto přehledu ji vznikne povinnost platit zálohy také v minimální výši 2.352 Kč. Pokud bude do konce března dokončen legislativní proces a zákon bude vyhlášen ve Sbírce zákonů, může OSVČ počínaje zálohou za 03/2020 přerušit placení záloh a počínaje zálohou za měsíc 09/2020 začít platit zálohy ve výši 2.352 Kč (trvalý příkaz nastavený na 2.352 Kč může k datu 8.4.2020 zrušit a zadat jej znovu od 8.10.2020 ve stejné výši 2.352 Kč). Stejně jako u pojistného na důchodové pojištění platí, že pokud byla nebo bude březnová záloha uhrazena, tak se bude považovat za zálohu na září 2020.
 
Stejně jako u pojistného na důchodové pojištění se i odpuštěné zálohy na zdravotní pojištění (do výše 2.352 Kč) započtou jako by je OSVČ uhradila.
 
Příklad 6:
 
OSVČ z příkladu 5 v přehledu podaném v roce 2021 za rok 2020 vyčíslí výši pojistného na zdravotní pojištění v minimální výši 28.217 Kč.Kromě skutečně uhrazených záloh za měsíce 01, 02 a 09 až 12/2020 ve výši 14.112 Kč (6 x 2.352 Kč) se jako uhrazené zálohy na pojistné budu považovat také odpuštené zálohy ve výši 14.112 Kč za měsíce 03 až 08/2020 (6 x 2.352 Kč) – celkem tedy 28.224 Kč a OSVČ vznikne přeplatek na pojistném 7 Kč.
 
Obdobně jako u pojistného na důchodové pojištění nemusí za měsíce 03 až 09/2020 hradit zálohu ani OSVČ, které by jinak měli hradit vyšší než minimální zálohy. Protože by jim však mohl vzniknout velký nedoplatek na pojistném, novela předpokládá, že zálohy budou dobrovolně hradit ve snížené výši.
 
Příklad 7:
 
OSVČ platí zálohy na zdravotní pojištění na základě přehledu o příjmech a výdajích podaného v loňském roce za rok 2018 ve výši 6.000 Kč měsíčně. Trvalý příkaz má nastaven na 8. den následujícího kalendářního měsíce (záloha za 03/2020 by tedy byla uhrazena 8.4.2020). Přehled na zdravotní pojištění za rok 2019 OSVČ podá v květnu 2020 a z tohoto přehledu ji vznikne povinnost platit zálohy ve výši 7.000 Kč. Standardně by uvedená OSVČ měla zálohy za 03 až 08/2020 snížit o minimální výši zálohy 2.352 Kč, tj. zálohu za 03 uhradit ve výši 3.648 Kč (6.000 – 2.352) a zálohy za 04 až 08/2020 ve výši 4.648 Kč (7.000 Kč – 2.352 Kč). OSVČ však může využít možnosti zálohy za 03 až 08/2020 měsíčně nehradit a uhradit je až formou doplatku na pojistném na základě přehledu podaného v roce 2021 za rok 2020.
 
Novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění přijatá ve stavu legislativní nouze také posouvá termín pro podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2019 na 3.8.2020. Přehledy o pojistném pro účely pojistného na sociální zabezpečení by mělo být možné také beztrestně podat až do 3.8.2020 (ovšem za podmínky doplatku pojistného za rok 2020 do stejného data), avšak tato změna není zatím řešena legislativně a je pouze avizována MPSV. O podávání přehledů za rok 2019 a o doplatku pojistného za loňský rok budeme informovat v některé z dalších samostatných informacích.
 
Veškeré aktuální opatření budeme postupně doplňovat.
 
 

»zpět do archivu novinek